Zakladatel tradice

Před devadesáti lety položil nákladní vůz „Blitz“ základ dlouhé řady úspěšných užitkových vozidel Opel. Zároveň se název tohoto úspěšného modelu stal světově proslulým symbolem, který značku dodnes charakterizuje.

Mezi výrazné milníky v historii užitkových vozidel bezpochyby patří zástupce automobilky s bleskem ve znaku, jehož dlouhá historie se začala psát na počátku třicátých let dvacátého století. Opel Blitz navazoval na předchozí nákladní vozidla německého výrobce a zároveň vytyčil směr, jímž se jeho značka v oblasti lehkých a středních užitkových automobilů ubírala po několik následujících desetiletí.

Předchůdci

Počátky užitkových vozidel u automobilky Opel sahají do roku 1899. Dodávkové vozy byly stavěny již na základech prvního automobilu vyrobeného v Rüsselsheimu, jímž byl Opel Patent Motor Wagen, System Lutzmann. V roce 1907 rozšířil nabídku první plnohodnotný nákladní vůz. Tři čtvrtě tunové vozidlo bylo již tehdy standardně osazeno pneumatikami, jeho kola byla roztáčena prostřednictvím kardanové hřídele a nabízelo možnost volby mezi dvouválcovým a čtyřválcovým motorem.

Během první světové války byly armádou zavedeny normy specifikující „standardní nákladní automobily“ do čtyř tun. Robustní „standardní nákladní vozy“ Opel se pak prodávaly až do počátku dvacátých let dvacátého století. Od roku 1923 byla nabízena nová řada užitkových vozidel, sestávající z menších lehkých nákladních vozidel s užitečným zatížením od jedné do dvou tun.

Úspěch pěti písmen

Další generace moderních užitkových vozidel byla na startu pro modelový rok 1931. Inženýři odvedli skvělou práci v ekonomicky těžkých dobách a představili nově vyvinuté „expresní přepravní vozy“ s vynikajícím designem. Jako opatření podpory prodeje mělo reklamní oddělení Opel vytvořit výstižný výraz, který by mohl být vyslovován v němčině i „v jakémkoli moderním jazyce“. A mělo to být jen pět písmen - to byla nutnost! Inzertní oddělení automobilky Opel zvolilo neobvyklý, ale mimořádně efektivní způsob hledání jména, když bylo rozhodnuto, že název nového produktu bude v celém Německu hledán prostřednictvím soutěže. 

„Vyhrajte Opel! Hledáme jméno, které chceme proslavit po celém světě! Nové nákladní vozidlo má zahájit svoji úspěšnou kariéru v Německu i za jeho hranicemi pod názvem, který jej označuje jako německou značku a je také výrazem jeho vynikající kvality,“ napsal Dr. Wilhelm von Opel v inzerátu, který byl v tehdejších novinách umístěn na celou stranu.

Hlavní cenou byla limuzína 4/20 hp, zatímco pro druhé až páté místo byly určeny čtyři motocykly Opel Motoclub. Uzávěrka přihlášek byla 6. října 1930 a manažer prodeje Andersen vyhlásil vítěze na konferenci prodejců Opel 24. listopadu 1930 ve frankfurtské „Ufa-Palast“. Ze zhruba 1,5 milionu návrhů bylo zvoleno jméno „Blitz“. Název, který byl používán pro jízdní kola značky Opel již od roku 1889, a nyní jej měla nést užitková vozidla. Pro Dr. Wilhelma von Opel to byl název „který symbolizuje původ, sílu a výkon našeho nového produktu“.

Opel Blitz při svém představení skutečně zapůsobil svými schopnostmi a výkony. Na počátku třicátých let dvacátého století mířily na trh dva základní modely s užitečným zatížením od 1,5 do dvou tun s možností volby ze tří různých rozvorů náprav. Pod kapotou se pak mohl ukrývat jeden ze dvou nabízených benzinových motorů, z nichž jedním byl 2,6litrový čtyřválec s výkonem 29 kW (40 k) a druhým pak 3,6litrový šestiválec s výkonem 45 kW (61 k). V následujících letech pak byla modelová řada Blitz prakticky neustále zdokonalována. I díky tomu slavila na trhu úspěch a automobilka musela po pěti letech od jejího představení postavit závod určený speciálně pro výrobu užitkových vozidel.

Expanze na východ

Závod v Rüsselsheimu pracoval na plný výkon a nový podnik bylo proto postaven v Brandenburg an der Havel, jednom z hlavních center Spolkové země Braniborsko. Tento podnik s rozlohou 850 000 metrů čtverečních představoval v polovině třicátých let dvacátého století jeden z nejmodernějších závodů, postavených výlučně pro výrobu nákladních vozidel. Zároveň se jednalo o první závod značky Opel, v němž výroba probíhala výhradně na montážní lince.

V červenci roku 1937 opustil montážní linku v Brandenburgu již 25 000. nákladní automobil se jménem Blitz. Ve stejném roce Opel doplnil nabídku motorů o pohonné jednotky, které měly původ u jeho osobních vozů. Třítunový nákladní Blitz byl tehdy vybaven moderním šestiválcem o objemu 3,6 litru z modelu Admiral. Tento motor o výkonu 55 kW (75 k) umožňoval užitkovému vozidlu jízdu rychlostí až kolem 90 km/h. V jednotunovém provedení byl použit čtyřválec o objemu 1,5 litru z modelu Olympia s výkonem 27 kW (37 k), s nímž bylo možné dosáhnout rychlosti kolem 80 km/h.

Výroba modelové řady Blitz se v Brandenburgu zastavila po deseti letech v roce 1945. Podnik byl zničen bombardováním a zbývající výrobní zařízení bylo demontována a odesláno do Sovětského svazu jako reparace. Podobný osud postihl i výrobní linku modelu Kadett v Rüsselsheimu, z níž pak v Moskvě sjížděly vozy značky Moskvič, zatímco linka pro Blitz jíž znovu sestavena nebyla.

Nový začátek

Opel po druhé světové válce obnovil výrobu ve svém hlavním závodě v Rüsselsheimu právě za pomoci nákladních vozidel modelové řady Blitz. „V pondělí 15. července 1946 se konal prostý ceremoniál oslavující opětovné zahájení sériové výroby 1,5tunového šestiválcového 2,5litrového nákladního vozu Opel Blitz, který signalizoval obnovení sériové produkce motorových vozidel v Adam Opel AG,“ uvedl tehdy denní tisk.

Ve srovnání s předchozí verzí se celková hmotnost vozidla zvýšila o 200 na 3 400 kilogramů a užitečné zatížení vzrostlo na 1 725 kilogramů. Pod charakteristickou kapotou se nyní ukrýval šestiválcový motor s výkonem 41 kW (55 k) známý z osobního modelu Kapitän. Do konce roku 1946 bylo vyrobeno 839 těchto zástupců jména Blitz a v době, kdy byla jejich výroba v prosinci roku 1951 ukončena, mělo toto provedení na svém kontě celkem 37 117 exemplářů.

Třítunový Blitz byl již od srpna roku 1944 vyráběn výhradně u společnosti Daimler-Benz jako licenční typ L 701. Tento model měl zjednodušenou kabinu a od roku 1948 byl osazován kabinou, kterou vyráběl Opel v Rüsselsheimu. V roce 1949 byl představen nástupce L 701 a Opel převzal všechny neprodané vozy i zbývající díly. Do roku 1954 bylo v Rüsselsheimu vyrobeno posledních 467 kusů slavného nákladního vozu pod jeho původním názvem a s logem Blitz na přídi.

Náklaďák pro hospodářský zázrak

Svěží design zajistil 1,75tunovému nástupci 1,5tunového modelu Blitz vysokou míru popularity napříč téměř celou Evropou. Široká mřížka masky chladiče spolu s oblými blatníky plně odpovídala stylu počátku padesátých let oblíbenému především díky vozům severoamerických značek. Kabina vyrobená z oceli poskytovala na svou dobu a užitkové zaměření vozu příjemný komfort, zatímco hladký chod 2,5litrového šestiválce se vymykal tehdejšímu rustikálnímu pojetí motorů pro nákladní vozidla.

Model z roku 1955 pak přinesl zvýšení nosnosti na dvě tuny, zatímco specializovaní výrobci nástaveb a karoserií oceňovali možnost volby mezi 3 300 mm a 3 750 mm dlouhými rozvory podvozků. V padesátých letech opouštělo výrobní linku ročně kolem 20 000 zástupců modelové řady Blitz.

Opel ovšem neusínal na vavřínech a v roce 1960 představil novou generaci svého úspěšného užitkového modelu se zcela novým designem karoserie. Kratší dolů klesající kapota motoru a vlastně celé ztvárnění exteriéru působilo poměrně jemným a elegantním dojmem. Pohonnou jednotkou se stal nový 2,6litrový šestiválec.

Na IAA ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1965 představil Opel veřejnosti nový osobní automobil Kadett B a také kompletně přepracovaný Blitz, který se proměnil v moderní lehké užitkové vozidlo s výrazným designem předních partií, u nichž byl kladen velký důraz na vodorovné linie. Spolu s novým vzhledem dorazil i nový čtyřválec o objemu 1,9 litru a výkonu 51,5 kW (70 k). V roce 1966 pak varianty 2,1 a 2,4 tuny dostaly nový šestiválec, který jim umožňoval jízdu rychlostí až kolem 110 km/h.

Na konci šedesátých let patřil Opel Blitz stále mezi nejoblíbenější lehké užitkové vozy na německém trhu a jeho popularitu automobilka dále umocnila, když v roce 1969 nabídla vedle benzinových motorů i vznětovou jednotku. V letech 1965 až 1975, kdy byla produkce modelu Blitz v Německu ukončena, vyrobil Opel těchto užitkových vozidel celkem 47 368 s benzinovými a 7 374 s naftovými motory.

Malý nákladní vůz z Lutonu

Opel se v sedmdesátých letech dvacátého století soustředil na osobní automobily a výroba užitkových vozidel byla mateřským koncernem General Motors přesunuta do závodu v anglickém Lutonu. Zde probíhala produkce užitkových vozidel značky Bedford a její lehké užitkové modely CF se staly základem pro Opel Bedford Blitz, který mířil na evropský trh se vznětovými i zážehovými motory Opel. Vedle tohoto modelu pak v sedmdesátých letech nesla jméno Blitz i těžká nákladní vozidla Bedford s celkovou hmotností až 10,2 tuny.

Opel Bedford Blitz byl v nabídce v letech 1973 až 1987 a slavil úspěch i jako základ pro obytné automobily. V dobách své největší slávy měl tento model až 20% podíl na německém trhu, ale i přesto se stal posledním nositelem slavného jména Blitz.

Foto: Opel

Převzato z časopisu

Fotogalerie