Vznětová revoluce

První nákladní automobily s dieselovými motory uvedly tehdy ještě dvě samostatné značky Benz a Daimler shodně v první polovině dvacátých let dvacátého století. V obou případech se jednalo o revoluční pohonné jednotky, které ohromovaly svou účinností a hospodárností provozu ve srovnání s tehdejšími benzinovými motory.

Společnost Benz & Cie. představila první nákladní automobil se vznětovým motorem v roce 1923. Pětitunové vozidlo poháněl čtyřválcový vznětový motor OB 2 o výkonu 33 kW (45 k) při 1000 otáčkách za minutu. Ve srovnání s benzinovým motorem poháněným nákladním vozem stejné konstrukce byla účinnost vozidla s naftovým motorem ohromující, protože dosahoval 86procentní úspory paliva.

Nízká spotřeba

Práce na novém vznětovém motoru pro nákladní vozidla byly zahájeny v roce 1922 a v září téhož roku byl poprvé postaven na zkušební stolici. Úvodní série před zahájením výroby pak byla tvořena deseti motory OB 2.

První testovací jízda byla provedena v náročné, kopcovité oblasti kolem Gaggenau dne 10. září roku 1923. Technická zpráva hodnotila vozidlo následovně: „Příznivá spotřeba paliva je obzvláště působivá: OB 2 vyžaduje ve srovnání se stejně výkonným zážehovým motorem o zhruba 25 procent méně dehtového oleje z hnědého uhlí.“ Za senzačně nízkými náklady na palivo stála vedle jeho nižší spotřeby i skutečnost, že dehtový olej byl tehdy levnější než benzin. Vedle dehtového oleje a nafty mohla být využívána i další paliva, z nichž lze zmínit například parafínový olej.

Inženýři společnosti pro nákladní vozidlo se vznětovým motorem zvolili podvozek Benz 5 K 3, který byl navržen pro užitečné zatížení pěti tun. V tomto provedení pak na svou dobu revoluční vůz zamířil do sériové výroby.

Velké vzdálenosti

Společnost Daimler-Motoren-Gesellschaft zahájila vývoj vznětového motorů pro komerční a zemědělské účely již v roce 1911. Do nákladního vozidla však svou pohonnou jednotku použila až v první polovině dvacátých let dvacátého století.

Vznětový čtyřválec o výkonu 29 kW (40 k) při 1000 otáčkách za minutu v něm prokázal své schopnosti během série testovacích jízd v roce 1923. Mezi nejvýznamnější z nich patřila jízda naftového nákladního vozidla Daimler z Berlína do Stuttgartu a zpět ve druhé polovině září, která získala velkou publicitu díky na tehdejší dobu enormní vzdálenosti, jíž bylo třeba překonat.

Společnými silami

Po sloučení společností Benz & Cie. a Daimler-Motoren-Gesellschaft v roce 1926 byla pro další rozvoj vznětových motorů zvolena koncepce předkomůrkového dieselu, kterou využíval Benz. Prvním společně vyvinutým vznětovým motorem se pak v roce 1927 stal šestiválec OM 5, který z objemu 8,6 litru poskytoval výkon 55 kW (75 k). Tento motor byl usazen do pětitunového nákladního vozidla Mercedes-Benz L 5, v němž byl k dispozici s výkonem 51 kW (70 k) při 1300 otáčkách za minutu jako alternativa k zážehovému motoru M 36 s výkonem 74 kW (100 k) při 2000 otáčkách za minutu.

Zpočátku byly prodeje velmi pomalé, protože odpůrci nového designu nákladních vozidel kritizovali hlasitý a drsný chod vznětového motoru. Přesto přišla pozitivní reakce z Anglie. V červnu roku 1928 byl totiž dodán 5tunový naftový nákladní vůz britské společnosti Mercedes-Benz Ltd. a specializovaný časopis „Commercial Motors“ následně ocenil vlastnosti nákladního vozu Mercedes-Benz v pěti po sobě jdoucích vydáních. Poté na podzim 1928 udělil Royal English Automobile Club společnosti Daimler-Benz AG ocenění Dewar Trophy, které se každoročně předávalo za speciální výkony v oblasti stavby motorových vozidel.

Podpora prodeje

Ve snaze inzerovat 5tunový naftový nákladní vůz, který byl v mnoha částech Německa stále neznámý, byla provedena propagační jízda, která začala v Lipsku v létě 1929 a provedla vůz se vznětovým motorem přes všechny německé regiony od Severního moře po Alpy a od Porúří po region Lausitz na východě. Současně byly výhody dieselového nákladního vozu Mercedes-Benz představeny také prodejcům v obchodních zastoupeních a agenturách.

Foto: Daimler AG

Fotogalerie