Van

Opravdu velké kombi

Jiří Krenar 10.12.2020 21:00

Ford Transit Kombi 350 L3 2.0 EcoBlue AT

Vedle vozidel kategorie MPV a dnes hlavně SUV, jsou vyhledávány také karosářské verze kombi. A to i na základě LUV všech velikostí.

Ty menší najdeme většinou „ve službách“ řemeslníků a živnostníků, ale i jako rodinná vozidla. Pokud jde o ta větší kombi, vycházející vždy z karoserie van velkých LUV s celkovou hmotností 3300 až 3500 kg, najdeme je v naprosté většině ve firemních garážích, nebo u sportovních klubů apod. Spojuje je přepravní kapacita, obsaditelnost až 1 + 8, tj. stačí řidičské oprávnění skupiny „B“ a velký zavazadlový/nákladový prostor. A ačkoliv statistiky vykazují pokles prodeje vozidel se vznětovým motorem až o 30 %, této kategorie vozidel se to zatím netýká. V dnešním testu se podíváme na dvě velká kombi s klasickým vznětovým motorem, plnícím emisní normu Euro 6-d Temp.

Ford Transit kombi M1 350 L3 2.0EcoVBlue AT Limited

Ford Transit je ve svém segmentu trhu etalonem, ačkoliv už dlouho neplatí, že je jednoznačnou „jedničkou“. Konkurence je opravdu veliká, a tak často pomáhá, když může prodejce nabídnout zákazníkům praktické vozidlo v „elegantním kabátě“. A to je právě případ modelu Transit Kombi M1 350 L3 2.0 EcoBlue AT Limited. Shodou okolností jsme tuto verzi oblíbeného Fordu Transit dostali do redakce ve stejné době, kdy importér představil Transit s celkovou hmotností 5 tun, který je určen pro přepravu větších nákladů a těžké nástavby. Ovšem nás zajímá testované kombi. Z kódovaného označení vyčtete, že jde o vozidlo homologovaní jako osobní automobil (M1), karoserie má délku L3 a pod kapotou je vznětový přeplňovaný čtyřválec, spolupracující se samočinnou šestistupňovou převodovkou. Po pečlivějším nahlédnutí do osvědčení o technickém průkazu pak zjistíte, že homologováno je 8 sedadel (1 + 7) a celková hmotnost vozidla 3500 kg, v případě soupravy až 4250 kg.

Pracoviště řidiče je samozřejmě o dost výše, než u „osobáku“, ale pokud jde o výbavu a komfort, odpovídá lepší úrovni výbavy osobního vozidla střední třídy. K tomu navíc nabízí více prostoru a velmi dobrý výhled velkým předním sklem. Volant jde nastavit ve dvou rovinách, sedadlo lze seřídit i výškově, zrcátka jsou ovládána elektromotorky, stejně tak boční okna. Nechybí adaptivní tempomat. Dvouzónová klimatizace, palubní počítač a multimediální systém s navigací. Jaksi samozřejmostí je velký dešťový senzor a couvací kamera. Ovšem nesmí chybět systém Stop/Start, vypínatelný tlačítkem umístěným na palubní desce až před spolujezdce. Tento drobný ergonomický „kiks“ mě docela zaskočil.

Ve druhé a třetí řadě jsou rozměrné třímístné lavice, poskytující dostatek místa jak na šířku, tak i pro nohy a pokud jde o výšku, pánové mohou cestovat i s kloboukem na hlavě. Za třetí řadou sedadel je pak obrovský zavazadlový/nákladový prostor (max. využitelný objem až 10,8 m³), na jehož levé straně je docela objemná „krabice“ s tělesem nezávislého topení. To přídavné topení je opravdu nutné, standardní vyhřívání vozidla zvládne „temperovat“ v zimních dnech pouze místo pro řidiče a jeho spolujezdce.

Pokud jde o hnací řetězec, tak mě potěšilo, že konkrétní Transit měl ještě standardní „diesel“, nikoliv hybridní verzi, která je také v nabídce. Naopak na rozdíl od standardu bylo vozidlo vylepšeno o příplatkovou šestistupňovou samočinnou převodovku, která pomáhala přenášet točivý moment na přední kola. Původní verze vznětového přeplňovaného dvoulitru má výkon 125 kW/390 Nm a ujišťuji, že zvládne osm osob „na palubě“ i s jejich zavazadly na týdenní pobyt u moře s noblesou, kterou byste u osobní verze robustního „užitkáče“ ani nečekali. Zvlášť když karoserie dostala velmi elegantní (příplatkovou) modrou metalízu, bixenonové světlomety, litá kola atd. Ano, základní cena 1 034 900,- Kč bez DPH se tak navýšila o 217 000,- Kč.

A snad ještě jedna poznámka. U vozidel typu kombi je důležitá i variabilita interiéru. Druhá a třetí řada sedadel jdou demontovat z vozidla (jsou ale dost těžké pro jednoho člověka) a získáte tak obrovskou prosklenou dodávku. Pokud jde o přívěs, tak bržděný můžete připojit o hmotnosti 1150 kg. A jdeme za volant.

Šestistupňový „automat“ řadí jemně, docela svižně, ale nemá rád sportovní styl jízdy. Ovšem na dálniční limit se dostanete velmi rychle. Po dálnici D5 jsem uháněl na Plzeň, tempomat nastavení na 133 km/h, ručička otáčkoměru se zastavila na limitu 2500 min^-1 a v Plzni ukázal palubní počítač průměrnou spotřebu 8,8 l/100 km. Vytrpěl jsem si i zpáteční cestu po souběžné silnici II/605. Při dodržování předepsaných rychlostních limitů v obcích jsem do pražské redakce dojel skoro o hodinu později, než kdybych jel po dálnici, výsledná průměrná spotřeba byla 7,6 l/100 km. To je na krabicovité vozidlo (ale s oblými hranami) o výšce 2532 mm solidní výsledek, ale měl jsem v obou směrech testovací jízdy překvapivě mírný provoz, a tak jsem mohl jet plynule. Ovládání Fordu Transit v osobní verzi je pohodlné, nevyžaduje větší námahu, odhlučnění je dobré, čím více sedadel je obsazených, o to méně rezonuje skříň vozidla. A tak jedinou lehkou komplikací je parkování ve městě, kdy naštěstí při manévrování pomůže couvací kamera.

VW Crafter Kombi 35 103 kW 6G FWD SR

Ještě dříve, než jsem si na parkoviště importéra převzal testovaný Crafter, přišla mi do mailové pošty jeho specifikace, kde jsem se mj. dočetl, že jde o „vozidlo zvláštního určení“. Tak to jsme v redakci ještě nikdy neměli, takže jsem uháněl k parkovišti v očekávání, že uvidím Crafter v pancéřovaném provedení a s kulometnou věží na střeše. Z vozidla „zvláštního určení“ se vyklubal osmimístný Crafter kombi se středním rozvorem 3640 mm (L2), základní výškou střechy (L1, to jsme ale v redakci opravdu ještě neměli), s pohonem předních kol a s velmi bohatou výbavou. Karosárna ze základní karoserie van vytvořila prosklený vůz homologovaný jako Kombi M1 s obsaditelností maximálně 9 osob. Ovšem konkrétní vozidlo mělo vedle řidiče jen samostatné sedadlo pro spolujezdce, takže bylo osmimístné. Pod krátkou přední kapotou pak byl namontován již dobře známý dvoulitrový vznětový čtyřválec s výkonem 103 kW/340 Nm a šestistupňová manuálně řazená převodovka, přenášející točivý moment na přední kola.

Základem tohoto vozidla byla standardní karoserie van, takže vše ostatní byla úprava vzniklá v české karosárně. Při té příležitosti importér objednal k velmi bohaté standardní výbavě i celou řadu příplatkových doplňků, a tak se základní cena zvolené verze van 543 218,- Kč bez DPH rázem vyšplhala na 1 182 840,- Kč bez DPH. Ono totiž udělat z klasické distribuční „plechovky“ komfortní celoprosklené kombi není nijak levná záležitost.

Seznam výbavy vytištěný velmi drobným písmem ve třech sloupcích, pokrývá celou jednu stranu formátu A4, a tak jsem si dovolil udělat stručný výběr těch nejdůležitějších prvků, ovlivňujících bezpečnost či komfort.

Bohužel základem výbavy dnešních užitkových i osobních vozidel kategorií M1 a N1 je systém Stop/Start, který by měl pomáhat snižovat emise, resp. spotřebu paliva. Naštěstí ho lze deaktivovat tlačítkem. Samozřejmostí i LUV jsou systémy ABS, ESP, ASR, EDS a EBV, u Crafteru vylepšené o asistenta pro kompenzaci bočního větru a asistent pro rozjezd do kopce. Nechybí ani multikolizní brzda. Součástí základní výbavy je mj. i palubní počítač, elektricky seřiditelná a vyhřívaná zpětná zrcátka a stahování bočních oken. Nahlédneme-li do příplatkové výbavy, kam patří vlastně i celá karosářská úprava vozidla, vybral bych 17“ kola s litými disky, klimatizaci „Climatronic“ se dvěma výparníky podpořenou přídavným elektrickým topením s výkonem 1400 W, multifunkční volant, navigaci doplňující standardní multimediální systém, osobně jsem ocenil sedadlo řidiče i spolujezdce typu Komfort Plus (obě s vyhříváním) s možností i výškového seřízení, a s nastavitelnou i bederní opěrkou. Nechyběl tempomat s omezovačem rychlosti a parkpilot vpředu/vzadu s couvací kamerou. Ono těch příplatkových doplňků bylo citelně více, ale vybral jsem ty nejpodstatnější. Co mě naopak nenadchlo, byla absence rezervního kola. Lepicí sada je pouze „šidítko“, vyhovující předpisům.

Karoserie kombi má u LUV většinou pro druhou řadu sedadel posuvné dveře jenom na pravé straně vozidla. Tak tomu bylo i u testovaného Crafteru. Dveře jsou dostatečně široké, aby umožňovaly velmi pohodlný přístup ke druhé i třetí řadě samostatných sedadel. Konkrétní vozidlo mělo namontována vždy tři samostatná sedadla, ukotvená v kolejnicích na podlaze vozidla. Je tedy jasné, že posouváním, či dokonce vyjmutím každého sedadla lze vytvářet jednak jinou obsaditelnost vozidla, tak i zvětšovat nákladový prostor. Základní konfigurace nabízí zavazadlový/nákladový prostor o délce 1250 mm, při dvoumístné konfiguraci je pak k dispozici využitelná délka až 3100 mm, při výšce až do stropu 1600 mm a max. šířce 1800 mm (mezi podběhy 1600 mm). Pojďme za volant.

Pracoviště řidiče je zcela standardní. Řidič má vlastní, všestranně nastavitelné sedadlo (i výškově), volant s možností seřízení ve dvou rovinách, boční okna i zpětná zrcátka jsou ovládána elektromotorky. Pracoviště řidiče je prostorné, palubní deska přehledná a z ergonomického pohledu nemám připomínek. Uvítal jsem klasický tempomat, couvací kameru doplněnou o senzory jak vzadu, tak i v přední části. Ocenil jsem poličku nad čelním sklem i dobrý výhled od volantu do všech směrů. Chválím také dostatek odkládacích prostor pro drobné věci. Osobně mám radost, že ovládání větrání/vytápění resp. klimatizace a dalších systémů zůstalo v podobě klasických manuálních ovladačů.

Samostatná sedadla v druhé a třetí řadě vypadají – s ohledem na to, že verze kombi je spíše pracovní vozidlo – značně elegantně, ale nejsem si jist, zda použitá textilie půjde dobře čistit. A také jsem nebyl spokojen s úhlem pevně nastavené opěrky hlavy. Každé sedadlo má tříbodový bezpečnostní pás a k dispozici jsou i sklopitelné opěrky rukou. Místa na nohy i nad hlavou, resp. i na šířku je v druhé i třetí řadě dostatek. Ačkoliv výška střechy u konkrétního testovaného vozidla byla základní (H1), přesto je nad hlavou místa dostatek, a nevadí ani pod stropem zavěšený systém větrání/vytápění pro druhou a třetí řadu se samostatným ovládáním.

Testované kombi Crafter mělo pod kapotou vznětový přeplňovaný dvoulitrový motor TDI s výkonem 103 kW/340 Nm a manuální šestistupňovou převodovku. Pokud jde o jízdní vlastnosti, šlo o zcela běžný Crafter, vzhledem k výšce H1 ovšem na tom je o trochu lépe než vozidlo výšky H2 nebo H3. Klasické testovací redakční trasy jsem absolvoval za suchého a teplého počasí, většinou v plynulém provozu a jen částečně naložen. Tomu odpovídala i dosažená spotřeba. Trasu z Prahy do Liberce po dálnici D 10 a zpět přes Bedřichov a Tanvald, kdy na dálnici jsem nastavil na tempomatu rychlost 135 km/h, absolvoval Crafter s neuvěřitelným průměrem 8,9 l/100 km při 2600 min^-1. Na dálnici D5 jsem si vyzkoušel i jízdu s tempomatem nastaveným na 122 km/h a spotřeba se ustálila na hodnotě 7,5 l/100 km. Okruh vedený po silnicích nižších tříd při dodržování rychlostních limitů (hlavně v obcích) zvládnul VW Crafter Kombi s průměrnou spotřebou pod 6,5 l/100 km. Při plném zatížení (užitečná hmotnost dle údajů v OTP je 1150 kg) samozřejmě spotřeba bude minimálně o půl litru na 100 km vyšší. V dnešní době, kdy u předváděcích a novinářských vozidel najdete většinou samočinnou převodovku, jsem byl rád, že můžu řadit sám. Uznávám, že při celodenní distribuci zboží po městě „automat“ ulehčí řidiči práci a je méně únavný.

JIŘÍ KRENAR

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE

Ford Transit Kombi VW Crafter Kombi 35

2.0 TDCI L3 AT 2.0 TDI L2

Motor:

Zdvihový objem (cm³) 1995 1968

Max. výkon (kW/min^-1)125/3500 103/3500

Max. točivý moment (Nm/min^-1) 390/1750-2500 340/1600-2250Rozměry vozidla

Rozvor (mm) 3750 3640

Délka/šířka/výška (mm) 5981/2059/2532 5986/2040/2355

Celková/užitečná hmotnost (kg)3500/1200 3500/1150

Počet míst 8 8