Van
Na poslední míli
Jiří Krenar 22.06.2020 22:00
Nejrozšířenější kategorií lehkých užitkových vozidel jsou rozvážkové vany, určené hlavně do městského provozu.
Poslouží stejně dobře při distribuci pečiva, pošty nebo řemeslníkům a servisním technikům. Ačkoliv politickým heslem je „elektrický pohon do každého vozidla“, v segmentu LUV překvapivě naprostá většina zákazníků žádá klasický spalovací motor. Malé dodávky s čistě elektrickým pohonem, pokud jejich cena není výrazně dotována státem (a to je případ Česka), jsou na pokraji zájmu dopravců. Takže i v roce 2020 očekáváme prezentaci nových či modernizovaných LUV hlavně se spalovacím motorem. V dnešním testu se ale podíváme na zástupce segmentu středních vanů s klasickým pohonem předních kol vznětovým motorem plnicím emisní normu Euro 6-Temp d.
Mercedes-Benz Vito 110 CDI Worker+ KAWA L1H1
Poslední generace kompaktní dodávky Mercedes - Benz Vito (tj. před modernizací) sjíždí z výrobního pásu ve Španělské Vitorii. V nabídce je jak pohon předních kol, zadních kol, tak i pohon 4x4. Je potěšitelné, že od časů první generace (zahájení výroby v roce 1996) se podařilo – sice to trvalo dost dlouho – výrazně zlepšit antikorozní úpravu karoserie, která navíc co do délky už u základní verze poněkud narostla, a to jak ve prospěch prostoru pro motor (tím se zvětšila i nárazová zóna), tak i pro náklad. Jak v Evropě, tak i na českém trhu si MB Vito vede dobře a na silnicích či v ulicích našich měst jej můžete potkat v celé řadě karosářských variant. Na rozdíl od konkurence ale nenabízí model Vito podvozek/platformu určenou k dostavbě. A jen pro úplnost, Vito nabízí i osobní verzi karoserie, nicméně jde o zcela jiný model než model třídy „V“. To je dnes již zcela samostatná řada, ačkoliv vizuální příbuznost s modelem Vito stále zůstala.
K redakčnímu testu jsem převzal M. B. Vito s označením 110 CDI/KAWA/FWD Worker+ 4x2. První kód signalizuje, že pod dlouhou šikmou kapotou je uložen vznětový přeplňovaný motor OM 622 DE s výkonem 75 kW/110 k (zaokrouhlený údaj), vozidlo má standardní skříňovou karoserii, poháněna jsou přední kola, Worker+ znamená, že jde o základní úroveň výbavy (naprostá pochvala, právě vozidla s takovou výbavou v redakčních testech nejvíce postrádáme) a poslední údaj avizuje konfiguraci pohonu.
Pojďme se podívat na pracoviště řidiče v základní úrovni výbavy. Co do prostoru jsem si i se svojí skoro dva metry vysokou postavou našel solidní nastavení jak sedadla (lze upravit i výškově), i když bych uvítal možnost ještě o pár cm si ho posunout dál od volantu, tak volantu (seřízení ve dvou rovinách). Volant má příjemně silný věnec a v základu na něm nenajdete žádný satelitní spínač. Pod volantem – tak jak je standardem u užitkových vozidel značky Mercedes – najdete jen jednu ovládací páčku. Je umístěna vlevo a slouží k ovládání směrových světel, stěračů s ostřikovačem a přepínání dálkových světlometů. Na palubní desce u levého kolena je standardní ovladač předních světlometů, ve střední části palubní desky je umístěno základní autorádio s manuálním ovládáním a stejně tak manuálně lze ovládat systém vytápění/chlazení, doplněný o základní jednoduchou klimatizaci. Nad čelním sklem jsou spínače vnitřního osvětlení a spínač systému SOS. Co ale velmi oceňuji, jsou tři rozměrné poličky na horní ploše palubní desky. Výborné na různé papíry k převáženému nákladu, ovšem nesmí tam zapadnout např. tužka. A když už jsme u odkládacích prostor, výborné jsou také rozměrné kapsy ve dveřích. Kdo přesedne za volant Vita z dodávky jiné značky, měl by také vzít na vědomí, že parkovací brzda se neovládá pákou u sedadla řidiče, ale malým „čtvrtým“ pedálem zcela vlevo u dveří. Odjišťuje se pak páčkou na palubní desce u levého kolena. Pokud jde o spolujezdce, je pro ně k dispozici klasická dvoumístná lavice. Pokud jde o ergonomii, pak jsem byl spokojen a to včetně výhledu z vozidla. Co mě ale poněkud nepříjemně překvapilo, bylo ovládání palubního počítače tlačítky přímo na přístrojovém štítu.
Nákladový prostor je přístupný buď zadními symetricky dělenými křídlovými dveřmi, nebo posuvnými dveřmi na pravém boku. Je tak zajištěna dobrá možnost naložit tři europalety vysokozdvižným vozíkem. Konkrétní vozidlo mělo podlahu krytou voděodolnou překližkou a asi do metrové výšky byly kryty i boky. V podlaze je umístěno 8 upevňovacích ok. Základní délka nákladového prostoru o objemu 5,2 m3 je 2250 mm. Ale dolní část pevné plechové dělicí přepážky je vyklenutá do kabiny, takže u podlahy lze převážet i předměty dlouhé až 2586 mm. Co mě ale nepotěšilo, byla absence rezervního kola. V základní výbavě se dodává pouze lepicí sada, která je ale jenom „šidítkem“ na předpisy, při průrazu pneumatiky musíte volat asistenční službu.
Motor 110 CD s výkonem 75 kW/270 Nm byl spojen s šestistupňovou přímo řazenou převodovkou. Ovládala se přesně, dráhy řazení byly příjemně krátké. Pro distribuci zboží v městském provozu je výkon dostatečný, stejně tak bez problémů zvládá i rozvážku zboží po venkovských silnicích. Při dálkových jízdách, zvláště pak po dálnici, kdy motor jede ve vyšších otáčkách, by si zasloužil lepší odhlučnění. Pravda, určitý podíl na hluku měly i zimní pneumatiky Goodyear, na druhou stranu překližka v nákladovém prostoru svým způsobem tlumila hluk holých plechů z této oblasti.
Na testovací okruh vyjíždím z redakce na Smíchově, takže nejdříve musím vystoupat od Vltavy ke Slivenci na Pražský okruh a potom mířím po D5 na Plzeň. Rychlost držím na limitu 133 km/h (tempomat není součástí výbavy), otáčkoměr ukazuje 2500 min-1. Na otočce za Plzní palubní počítač hlásí průměrnou spotřebu 7,3 l/100 km. Při jízdě po dálnici jsem velmi ocenil asistenční systém pro potlačení vlivu bočního větru (součást základní výbavy). A když už jsme u bezpečnostních a asistenčních systémů, výbava Worker+ nabízí ještě asistenta sledování pozornosti řidiče (tzv. “coffee brake“), systém tísňového volaní SOS a asistent rozjezdu do kopce. Jaksi samozřejmostí jsou systémy ABS a ESP.
Z Plzně se vracím po „staré plzeňské“, tedy po silnici II/605. Dodržuji rychlostní limity, provoz naštěstí není příliš hustý, přesto ale cesta trvá skoro o hodinu déle než po dálnici. Palubní počítač v cíli ukazuje průměrnou spotřebu 5,6 l/100 km. V podstatě stejnou průměrnou spotřebu dosahuji i na testovacím okruhu vedeném po venkovských silnicích nižších tříd jihozápadně od Prahy, tedy v kopcovité oblasti Brd a Křivoklátských lesů.
Absence dotykového displeje na palubní desce mi vůbec nevadila, stejně tak jsem byl spokojen i se základní klimatizací. Elektricky ovládaná boční okna i nastavení zrcátek také zcela stačí, uzamykatelná schránka před spolujezdcem vzhledem k výše citovaným dalším kapsám a poličkám docela stačí.
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
M. B. Vito 110 CDI
Worker+ KAWA L1H1
Motor:
Zdvihový objem (cm3)1750
Max. výkon (kW/min-1)75/3800
Max. točivý moment (Nm/min-1)270/2500
Rozměry vozidla
Rozvor (mm)3200
Délka/šířka/výška (mm)5942/2244/2190
Celková/užitečná hmotnost (kg)2800/900
Objem nákladového prostoru (m3) 5,3
Objem palivové nádrže nafta/AdBlue (l)57/22
Převzato z časopisu