Truck
Volvo - Jedna fůra navíc
Milan Olšanský 21.03.2011 00:33
Představujeme
Začátkem předloňského roku rozběhlo švédské Volvo tříletý projekt „One More Pile“. Jeho cílem je postupně implementovat novou techniku do vozidel používaných při svozu dřeva. Jde o vyšší efektivitu, nižší emise a více bezpečnosti při provozu.
Svoz dlouhého dřeva je jednou z významných švédských dopravních činností. Přesto, a nebo právě proto, že v tomto skandinávském státě jsou běžně v provozu dvacetipěti metrové silniční soupravy, chtějí je místní výrobci neustále optimalizovat.
Důležitý projekt
Volvo vsadilo na projekt „One More Pile“ tedy ve volném překladu – fůra navíc. Firemní odborníci spočítali, že když soupravu ještě o něco prodlouží zapřáhnutím speciálního návěsu s boogie podvozkem a dvěma točnicemi za třínápravové nákladní vozidlo, nahradí dvěma takovými soupravami tři původní. Při celkové hmotnosti 60 t a jedenácti nápravách je zatížení na každou jednu z nich nižší než u souprav ve Švédsku standardních.Provoz souprav z projektu „One More Pile“ méně zatěžuje povrch silnic a dokonce též účinně snižuje zatížení životního prostředí. Bylo spočítáno, že souprava s nákladním vozem Volvo FH16 s motorem o maximálním výkonu 660 k/ uspoří cca 20 % paliva vztaženo na jeden tunokilometr, tím pádem se také snižuje o 20 % množství vypouštěného CO2 do ovzduší.
Za projektem „One More Pile“ stojí vedle druhého největšího výrobce nákladních vozidel na světě celá řada významných švédských institucí. Počínaje Forestry Research Institute of Sweden, Swedish Forrest Industries Federation, Swedish Association of Road Haulage Companies, SCA, Swedish Governmental Agency for Innovation Systems a konče Swedish Road Administration. V rámci projektu byly postaveny tři třicetimetrové soupravy s užitečnou hmotností 60 t, které dostaly vyjímku na testování dopravy dlouhého dřeva na 170 km trase mezi městy Överkalix a Munksund v severním Švédsku.
Návěsová část soupravy vychází z běžně dostupných výrobků, které prošly pouze mírnou úpravou. Sekce pro náklad dřeva vychází ze standardních modulů a jsou rozmístěny v soupravě tak, aby nabídly vyšší míru optimalizace než doposud. Schopnost manévrování soupravou zůstala zachována jako u předcházejících typů. Její řízení sice vyžaduje zkušené řidiče, není však, podle odborníků Volvo, nijak těžší a složitější než řízení 24 m dlouhé soupravy. Bezpečnost a stabilita jízdy je na vysoké úrovni a míra bezpečnosti v provozu stoupá úměrně s poklesem počtu vozidel na silnici.V roce 2010 zařadil projekt „One More Pile“ další „převodový stupeň“, kdy jedno ze tří testovacích vozidel vybavil systémem hydraulického pohonu kol přední nápravy. Samotný systém není rozhodně žádnou převratnou novinkou, nicméně v konstrukci těžkých nákladních vozidel určených primárně pro svoz dřeva jde o slušný konstruktérský počin.
Hydraulika na pochodu
S hydraulickým pohonem kol přední nebo další nápravy přišel na automobilový trh MAN a nazval jej HydroDrive. V druhé polovině loňského roku představil svá stavební vozidla Premium vybavená velmi podobným systémem také Renault Trucks. Automobilka z Lyonu jej dodává pod označením OptiTrac. A protože Renault a Volvo, stejně jako americký Mack patří pod jednu velkou korporaci Volvo AB není divu, že hydrostatického pohonu kol přední nápravy se chytlo i Volvo. Vždyť právě výhody takového pohonu jednoznačně zapadají do filozofie projektu „One More Pile“. Rozdíl mezi německým a francouzským potažmo švédským systémem hydraulického pohonu je především v odvození pohonu hydradulického čerpadla, které se stará o „krmení“ systému olejem. Zatímco německý Hydrodrive má čerpadlo systému hnané od převodovky Renault a teď i Volvo využívá čerpadlo hnané od vačkového hřídele motoru. Hydrostatické motory uložené přímo v nábojích kol tak nejsou závislé na tom zda-li je zařazen převodový stupeň a vůz je v pohybu. Volvo či Renault se s tímto systémem může pohybovat i v situaci kdy je zařazen neutrál (samozřejmě, že musí být nastartovaný motor). Největší výhody pohonu kol přední nápravy u lesáckých vozidel Volvo vidí především ve zlepšení stability jízdy a v možnosti vyšší trakce při překonávání extrémně strmých či kluzkých výjezdů a sjezdů.
Zdroj: Trucker 02/11
Autor: Milan Olšanský