Demag Terex CC6800 - Obří „MERKUR“ na cestách

Každý, kdo cestuje v noci po evropských dálnicích, zná noční konvoje nadrozměrných nákladů – blikající monstra cestující pod rouškou tmy. I na našich silnicích se stále častěji potkáváme s těmito transporty nadrozměrných nákladů. Jedním takovým přepravovaným kouskem byl nedávno pásový jeřáb DEMAG TEREX CC6800.

Nebyl to vlastně jeden kousek, ale celkem 61 souprav převážejících tento kolosální jeřáb v rozmontovaném stavu na stavbu obchvatu – přemostění Lahovického údolí v pražském Radotíně.  To samo naznačuje o jaký mastodont se jedná a více napoví i hmotnosti jednotlivých dílů. Jen hák váží 17 tun,  jeden z navijáků 12,5 tuny, pojezdový vozík – pás  69 tun.  Jeřáb je schopen zvedat břemena do hmotnosti 1 250 tun.  Lze jej smontovat v několika konfiguracích – s pojezdovými pásy či jen na opěrách, s jedním či dvěma výložníky v různých délkách – až do 195 m zdvihu.Stroj zakoupila firma Schmidbauer za cenu přes 9 milionů eur a práce v Praze byla pátá zakázka pro tento jeřáb, který díky své ceně a velikosti bude nasazován po více stavbách v Německu a okolí.

Pražské vystoupení
Na staveništi v Praze měl za úkol přemístit a otočit ocelovou konstrukci posuvného bednění pro lití mostovky o délce 70 metrů a hmotnosti 330 tun.Tato konstrukce byla smontována při zahájení výstavby přemostění údolí u Strakonické silnice za pomoci několika „menších“ jeřábů. Když splnila svou funkci při budování jedné části komunikace a doputovala do oblasti Radotína, bylo potřeba její otočení a přemístění na sousední pilíře pro budování druhé mostovky.  V této oblasti je most nejvyšší. Varianta demontáže a opětovného smontování  byla zavržena pro celkové náklady, které by byly vyšší než pronájem a transport jeřábu. I ty byly nemalé – přibližně 100 000 eur (jen poplatky za nadrozměrný náklad byly okolo 800 000 Kč).

Sestavování stavebnice
Montáž jeřábu provádí osmičlenná parta pracovníků firmy Schmidbauer  přibližně jeden týden, pak den jeřábování a opět rozebrat a přesunout se na další stavbu. Tento jeřáb je vlastně neustále skládán a rozebírán jako obrovská stavebnice  (MERKUR pro velké kluky) a je také tak konstruován.Veškeré komponenty jsou spojovány čepy, elektrické a hydraulické vedení  pomocí konektorů a rychlospojek. Až na základ – podvozek, kterým se při montáži začíná a sestavování výložníku, kdy je potřeba vnějšího zdroje hydrauliky, si veškerý pohyb čepů a ovládacích pístů zajišťuje jeřáb sám. Samozřejmě prostřednictvím zručných montážníků, jež musí jednotlivé díly na místo přemístit z nákladních vozidel za pomoci dvou kolových jeřábů Liebherr, pak vše propojit a oživit. Když jsem poprvé přišel na stavbu v Radotíně vybaven nezbytnou helmou a fotoaparátem, zaujaly mne samozřejmě rozměry stroje, vedle kterého vypadaly několikanápravové jeřáby Liebherr jako hračky, a to přitom na silnici budí respekt. Neunikl mi také jeden projev  národní hrdosti,  když nad dovezenými stavebními buňkami vlála kromě vlajky Schmidbauer vlajka Bavorska – firma pochází z Mnichova.

Fascinující podívanou  je sledovat sestavování jeřábu, které musí zaujmout i naprostého laika. Skupinka montážníků pracuje s pověstnou německou precizností, žádné závratné tempo, nýbrž nacvičené a pečlivé úkony.  Díky rozměrům a hmotnostem jednotlivých dílů je nutné uvážit každý přesun, zvláště když je omezen manévrovací prostor. Jen minimálně musí jeřábníci přejíždět a ustavovat kolové jeřáby na nové pozice.  Pracuje se v jedné či dvou skupinkách, jak vyžaduje konkrétní situace a potřeba.  Základ – podvozek se sestavuje za pomoci malého mobilního pomocníka – pásového valníčku s hydrogenerátorem, který se pak ještě jednou využije na montáž příhradové konstrukce výložníku. Jakmile je na své místo usazena nástavba – strojovna, nahodí se motory jeřábu (jsou zde dva šestiválce Daimler OM 460LA (428 HP)) a pro další montáž se už využívá vlastní energie z jeřábu. Vedoucí montáže, stojící u rozvodných ventilů na boku strojovny komunikuje přes vysílačku s montéry a přepouští hydraulický olej do jednotlivých sekcí a jednotlivým zajišťujícím čepům. Zbytek skupiny dle pokynů přesunuje jednotlivé díly a propojuje hydraulické hadice a elektrická vedení.  Postupně se usazují i potřebná protizávaží – zde jich bylo potřeba 78, přičemž každá tato nenápadná deska váží 10 000 kg!  Po několika dnech je jeřáb kompletní a připraven splnit svůj úkol.  Potom čeká partu opět rozebírání.

Transport jeřábu
Převoz jeřábu zajišťovalo několik firem, neboť asi žádná spediční společnost by nemohla vyslat najednou tolik vozidel. Pro většinu dílů a příslušenství se dalo využít běžných tahačů s plošinovými návěsy, ale pro nejtěžší díly,  jakými jsou podvozek, strojovna a samozřejmě pojezdové pásy, musely přijet už trochu větší kalibry. Pro pásy přijela například z Německa dvě zánovní  VOLVA FH16 8x4 660 HP s jedním sedminápravovým a jedním desetinápravovým podvalníkem. Část jeřábu odsud putovala na stavbu nového provozu papírny ve Štětí, nepotřebné díly jeřábu  pro tuto stavbu, například část výložníku, některá protizávaží a hlavně pojezdové pásy se převážely na další stavbu do Norimberka, kam ze Štětí dorazí zbytek jeřábu. Odtud má Terex namířeno  do Kolína nad Rýnem a někdy na přelomu července a srpna se vrací opět do Štětí u Mělníka.Až tedy někdy na silnici uvidíte konvoj nákladních vozidel s nákladem velkých pojezdových pásů, strojovnou, díly příhradové konstrukce výložníku či hák jeřábu na jednom návěsu,  budete mít možná to štěstí, že jste potkali zmiňovaný jeřáb při dalším ze svých stěhování.


Zdroj: Trucker 08/09
Autor: Jiří Fiala

Fotogalerie