DAF XF 105.510 - Agilní senior

XF105 patří mezi evropské bestsellery. Jako špičkový model 510 „starouš“ všem ukazuje, proč i přes 23 roků starý „domek“ vždy ještě tak dobře pochodí.

DAF XF105 je metuzalémem mezi dálkovými trucky: vychází z řady 95, která byla představena v roce 1987. Před 23 lety položili Holanďané s první velkoprostorovou Space-Cab kabinou základní kámen nové vymoženosti zvýšeného výhledu pro řidiče kamiónů, která přetrvala až do dnešní doby. V současnosti platí Super-Space-Cab u mnohých stále ještě za to nejlepší, co oblast velkoprostorových kabin nabízí. K úspěchu dopomohl DAFu rovněž konzervativní přístup při technických inovacích. Adaptivní tempomat, protikolizní radiolokátor a asistent držení stopy byly u DAFu k dispozici teprve v době, kdy už byla zaručena absolutní spolehlivost těchto zařízení. V době nespolehlivé elektroniky sázeli proto mnozí na Holanďana. To proto, že mechanicky zdraví XF jezdily v době, kdy ostatní čekaly před dílnou na potřebnou opravu …

ELEKTRONICKÁ (R)EVOLUCE DAF NEMÍJÍ
Mezitím se však stal jezdící komputer i z XF105. S novými motory, vyhovujícími předpisu EEV, automatizovanou převodovkou a četnými asistenčními varovnými systémy, tak jako i s integrovaným brzdícím systémem není nyní dovoleno již ani DAFu jezdit bez dostatečné počítačové kapacity. Elektronická výbava má ale své přednosti: Proti dřívějším generacím se 12,9-litrový šestiválec chová nyní umírněně ve spotřebě paliva. Automatické AS-Tronic řazení harmonizuje dobře se čtyřventilovým motorem, na bezpečnostní systémy se může řidič spolehnout v každém okamžiku – i když posledně jmenované vyžadují pro bezchybné ovládání důkladné prostudování příslušného manuálu. Neuškodilo by však jednodušší nastavení adaptivního tempomatu včetně lepšího zobrazení na obrazovce.

Mezi 1000 a 1300 otáčkami běží 510-PS motorová jednotka zcela harmonicky. Do vyšších otáček se ale dostává doslova skokem. To by sice mohl být pro fetišisty zaměřené na extrémní výkony vozidel adekvátní důkaz dostatečné agilnosti, pneumatiky a pohonnou sílu přenášející konstrukční díly by se však asi z decentnějšího způsobu přenosu síly radovaly více. Kdo o této zvláštnosti ví, ubere na plynu o něco dříve a vyprovokuje tak včasné přeřazení na vyšší stupeň a zmírní tak opotřebení agregátů.

I s přidušeným plynem se vozidlo pohybuje pěkně živě. Od 950 otáček má MX375- šestiválec stále ještě více točícího momentu, než je rozumná míra jeho potřeby. Celkově běží motor jemně a s nízkou úrovní hluku a v oblasti plného zatížení naprosto ekonomicky. To že i při částečném zatížení a při pojíždění na okresních silnicích palivem zrovna neopovrhuje, bychom mu měli asi odpustit. Kdo takto jezdí, nepotřebuje ale žádných 510 PS a 2500 Nm … Motor a převodovka spolupracují velmi harmonicky. Aby nám 12,9 - litrová motorová jednotka Paccar-MX předvedla svou sílu v krouticím momentu, nechává AS-Tronic v kopcích otáčky spadnout na velmi nízkou úroveň. To s přizpůsobeným přesazením (i=2,69) sedne velmi dobře. Pouze u vyšších stoupání by mohlo přeřazení na vyšší stupeň následovat o něco dříve. Tady chybí zřetelně přibližovací senzor, který by včas vyslal příslušný signál. Na vrcholu kopce se odehrává jiný děj. Automat zde totiž čeká příliš dlouho na přeřazení na vyšší stupeň. Je to sice přece jenom lepší, než tomu bylo dříve - zdaleka však ještě ne zcela perfektní.

Jinak ale musíme převodovce připsat k dluhu, že snaha o co možná nejkratší intervaly vede často k zjevnému rachocení v ozubeném soukolí. Během testovací jízdy to bylo zjevné. Zda to po delší době povede k „zubním kazům“ se uvidí asi až po čase. Tato závada nebyla zatím u XF známa – za to se ale vědělo o poněkud poddimenzované spojce.Sotva nějaký podnět ke kritice zavdávají podvozek a řízení. I když TRW-řízení pracuje s tuhým poměrem přesazení, není mu při jeho přímosti co vytknout. Celkově je Holanďan naladěn poměrně tuze, přesto ale poskytuje i při částečném zatížení a nižším tlaku na točnici ještě tolik jízdního komfortu, že není důvod ho jakkoliv kritizovat za nedostatek jízdního pohodlí. Jediný nedostatek tedy představuje nesoulad mezi kabinou řidiče a odpružením přední nápravy. Při rozjezdu se velká kabina vždy trochu rozkymácí. Na okresních silnicích se Super-Space kabina při zatáčení zase vždy zřetelně vykloní. I to je důkazem skutečnosti, že je stopětka koncipována především pro dálkové jízdy na rovných dálnicích.

PEDÁLOVÁ BRZDA JE PŘEKONANÝM ANACHRONISMEM
Již zesílená MX- motorová brzda poskytuje pořádný dodatečný výkon. Řidiči ze staré školy mají radost z odděleného pedálu (za příplatek). Tím se dají provést nejlépe lehké brzdné manévry. V testu zabudovaný ZF-Intrader poskytuje rovněž dobrý brzdný výkon, bylo by ale ještě lepší, kdyby ruční zásah prostřednictvím řadící páky poskytoval více stupňů. Zakomponování neopotřebovatelné závěry do řízení adaptivního tempomatu je v pořádku. Pouze v silných klesáních by mohla AS-Tronic převodovka řadit dále tak, aby optimalizovala brzdící a chladící výkon.

Věčným sporem je nemotorný nášlapný brzdící pedál. Pouze takto: kdo si na něj zvyknul, vyjde s ním bez problému. Horší než jeho tvar je výškový rozdíl oproti k plynovému pedálu, který zbytečně ztěžuje přemístění pravé nohy. Výhled z velké kabiny je dobrý. Malá zpětná zrcátka poskytují nedostatečný zpětný výhled a malé čelní sklo zhoršuje bezvadný výhled na nízko visící světla semaforů. Pokud dochází častěji ke střídání řidičů, pak je u Holanďana velkou výhodou možnost elektrického nastavení všech zrcátek. Klimatizace není u XF tak chytrá jako u Actrosu. Při vlhkém počasí mají postranní skla proto někdy tendenci k orosení. Přesto udržuje teplotu v kabině na konstantní hodnotě. Větrák by však mohl pracovat v nejvyšších otáčkách tišeji. Velká ovládací kolečka poskytují dobrý ovládací komfort. Automatika pracuje ale velmi dobře, aniž by musela být často upravována.

V případě celkového konceptu ovládacích prvků je však zjevné, že DAF přišel přece jenom do let. Některé v blízkosti řadicí páky zastrčené přepínače a daleko ve střední konzole ukryté ovládací prvky (např. dálkový přenos dat) jsou během jízdy jen těžko dosažitelné. Navíc působí některé součásti vnitřní výstroje minimalisticky. Každopádně jsou ale palubní počítač a diagnostickýsystém dobře ovladatelné a srozumitelné. Na závěr je zapotřebí zdůraznit, že XF105 vlastní pár jemností, pro které ho jeho fanoušci považují za opravdový „charakter“. Příznivci Volva nebo Actrosu však asi s Holanďanem vyjdou o něco hůře. Pro fanouška omotaného firemní šálou s logem Scanie je kultovní předmět z Holandska asi jedinou přijatelnou alternativou ke švédskému králi. Prostě krátce shrnuto, XF nevytváří pro ostatní žádná nová měřítka, nenajdeme však u něj ale ani žádné skutečné slabiny.   


Zdroj: Trucker 03/11
Autor: GG

Fotogalerie