Laurin & Klement LW byl nákladním průkopníkem na třech kolech

Společnost ŠKODA AUTO patří k nejstarším kontinuálně aktivním automobilovým značkám na světě. V roce 2020 si připomíná 125 let od chvíle, kdy její základy v roce 1895 položili dva mladí čeští podnikatelé a nadšení cyklisté, jimiž byli mechanik Václav Laurin s knihkupcem Václavem Klementem. Počátky společnosti jsou spojeny s opravami a výrobou jízdních kol s vlasteneckým označením Slavia.

Mladá společnost již v listopadu roku 1899 vstoupila mezi výrobce motorových vozidel a uvedla na trh první modely motocyklů vlastní konstrukce. Vedle několika provedení vzduchem chlazených jednoválců v následujících letech paletu modelů rozšiřují úspěšné dvouválce a mladoboleslavská firma se dokonce stala jedním z prvních výrobců, nabízejících motocykl s řadovým čtyřválce.

Chlazení kapalinou

Laurin & Klement v první polovině prvního desetiletí dvacátého století vedle výše zmíněných vzduchem chlazených pohonných jednotek do svých motocyklů montoval i motory s chlazením kapalinou. V jejich případě obsahovalo typové označení písmeno W (Wasser/water), válcovitý chladič s jemnými žebry obepínal rám v místě hlavy řízení. Prvním v pořadí se stal jednoválcový model LW na bázi motocyklu L, šestistovka dosahující rychlosti až 70 km/h.

Motocykl Laurin & Klement LW vznikal v letech 1903 až 1905 a zaujal pouze 10 zákazníků, zatímco výchozí model L s chlazením vzduchem má na svém kontě 965 exemplářů prodaných v letech 1902 až 1910.  Řešení s chladičem se motocyklistům zřejmě zdálo zbytečně složité a jeho přínos vynikl až u tříkolového stroje, přebírajícího označení LW a nabízeného v letech 1905 až 1911. Tento model měl vzadu jedno kolo a dvě kola vpředu, nad nimiž byl v závislosti na provedení prostor pro náklad nebo cestující, který však v obou případech omezoval přístup chladicího vzduchu k motoru.

Dekompresor a volnoběžka

Na cestě od motocyklu k tříkolce bylo třeba překonat ještě jednu překážku. S rostoucím zdvihovým objemem jednoválcových motorů L&K, dosahujícím již 780 kubických centimetrů, se zároveň zvětšil odpor kladený pohonnou jednotkou při startování roztlačováním. Jezdci usnadnila tlačení páčka dekompresoru, udržující výfukový ventil nuceně otevřený a snižující tak odpor ve válci. Po uvolnění páčky motor získal kompresi a naskočil. Opětovným stisknutím dekompresoru šlo zastavit, případně v mezipoloze dočasně zmírnit rychlost, aniž by bylo třeba regulovat karburaci.

Pro startování větších a těžších strojů s postranním, závěsným nebo vpředu umístěným vozíkem pro spolucestujícího či náklad, byl však dekompresor nedostačující. Proto mladoboleslavští konstruktéři do náboje zadního kola zabudovali volnoběžku, spojku a dvoustupňovou převodovku, takže motor bylo možné nastartovat u stojícího vozidla a teprve poté se rozjet.

Tato inovace umožnila nabídnout zákazníkům z řad drobných živnostníků i státních poštovních úřadů velmi praktická a obratná užitková vozidla. Šlo buď o motocykl s nákladním postranním vozíkem nebo rovnou tříkolky. Tyto novinky značky Laurin & Klement začali poštovní zaměstnanci používat k dopravě zásilek nejdříve ve Vídni, poté i v Budapešti a Praze. V roce 1908 zamířila série tříkolek a motocyklů s nákladními sidecary až do Mexika.

Pro cestující i náklad

Tříkolový model Laurin & Klement LW se od staršího stejnojmenného motocyklu lišil již zmiňovaným větším jednoválcem o objemu 780 cm³ s výkonem 3,7 kW (5 k), umožňujícím strojí o hmotnosti 160 kg dosažení rychlosti 40 km/h. Vodní chladič zde využíval po stranách prostoru pro náklad či cestující dvě stojatá bohatě žebrovaná oddělení. Oběh kapaliny byl samočinný, kdy horká mířila vrchem do chladiče a ochlazená mířila zpět do motoru.

Na teplotě byl závislý i karburátor, který se obešel bez trysky. Palivová směs totiž vznikala volným odpařováním lehkého benzinu z hladiny v nádržce, v létě rychleji, za chladna pomaleji. Také zapalování bylo vlastní konstrukce L&K, s nízkonapěťovým elektromagnetickým induktorem a odtrhovačem. Mazání motoru obstaral řidič ruční pumpičkou, později se používalo spíše samočinné zařízení s nastavitelnou rychlostí postupného odkapávání oleje.

Základ tříkolky Laurin & Klement LW tvořil trubkový rám. Přední tuhá náprava s rozchodem 1150 mm byla odpružena listovými pery, rozvor činil 1650 mm. Hnané zadní kolo bylo neodpružené. U první výrobní série působila pásová brzda pouze na zadní kolo, později byla brzděna již všechna kola. V osobním provedení byl model LW schopen přepravovat až trojici osob. V případě užitkového provedení s užitečnou hmotností 200 kg byla nad přední nápravou uzavřená skříňová nástavba, na víku s trubkovou „zahrádkou“ pro případná další zavazadla.

Zdroj: ŠKODA AUTO a.s.

Fotogalerie