Žil jsem s justicí

Nestor české advokacie JUDr. Karel Friml, CSc. v letošním roce oslavil úctyhodné 85. narozeniny a sobě i svým příznivcům připravil dárek v podobě knihy.

Advokát tělem i duší a vyhlášená kapacita na kauzy spojené s motorismem vedle své praxe léta spolupracoval s televizí, řadou časopisů včetně Truckeru a vydal i několik knih, z nichž ta poslední s názvem Žil jsem s justicí je právě na trhu. Autor se v ní poutavou formou kriticky zamýšlí nad stavem současné i minulé spravedlnosti, což ostatně sám nejlépe shrnuje v anotaci na přebalu knihy a proto právě tento text zde bez jakýchkoliv úprav přetiskujeme:

Krásný ztráty starého advokáta, který se zamýšlí nad svým životem a justicí, které věnoval víc než šedesát let svého života. Přesto si s ní neví rady: podobně jako kniha Emila Vachka Žil jsem s cizinkou, ani autor přes ta léta soužití justici úplně nepoznal a neporozuměl.

Ani módní všestranné a neúnavné všeobecné omlouvání za všechno a každému se justice nedotklo.

Omlouvají se Němci nám, my Němcům, omlouvá se papež, Australané domorodcům, jen justice ne. Justice se nikdy neomluvila ne za omyly, k nimž bohužel dochází v každém řemesle, ale za vraždy a nespravedlnosti, jichž se dopustila vědomě a úmyslně – počínaje vraždou Ježíše Krista přes upálení nevinné Johanky z Arcu, přes Kalvínovu oběť Miguela Serveta, odsouzení nevinného francouzského důstojníka generálního štábu Dreyfuse, Van der Lubbeho popraveného za požár Říšského sněmu, přes Stalinovy čistky a hrůzovládu nacistů, Miladu Horákovou a Rudolfa Slánského – po tisíce dalších, které rozsudky přísně podle zákona a přesto nespravedlivě zbavily životů, svobody, cti i majetku. Nevypořádala se ani s tisíci nevinně odsouzenými v USA, které před popravou nakonec zachránily zkoušky DNA a jako pachatele vyloučily.

Přesto justice neudělala tlustou čáru a neřekla: „Už nikdy!“

Autor se zamýšlí nad stavem světa, nad postavením právníků i každého, kdo se na výkonu spravedlnosti podílí, ať jsou to soudci, advokáti, znalci, svědci, či vězeňství.

Dochází ke smyslu svého povolání, aby společně s Josefem Čapkem nakonec pochopil, že ne vždycky a všude se dá zvítězit s hlaholem trub a vířením bubnů, ale že někdy úplně stačí

                               „…aby se zlo necítilo pánem světa…“

Zdroj: JUDr. Karel Friml, CSc.

Fotogalerie