Přemrštěné výdaje v logistice

Firmy mají za sebou snad nejtěžší zkoušku udržitelnosti svého byznysu. Dá se říct, že nyní jsou všichni na jedné startovní čáře a je na každém, jak tuto situaci využije.

Buď mohou zůstat ve starých kolejích, dělat vše stejně jako doposud a čekat, že to bude stačit, nebo využít situaci k analýze, restartu a zefektivnění svých procesů. Je jasné, že pandemie zásadně poznamenala obor průmyslu a následně

i logistiky. Reflektuje to i poslední prohlášení provozovatele Firmy mají za sebou snad nejtěžší zkoušku udržitelnosti svého mýtného systému. Meziročně dopravci za mýtné v květnu zaplatili o 13 procent méně, protože jednoduše nebylo co expedovat.

Největší otázkou pro řadu závodů je nyní to, jak rychle dohnat ušlé zisky, o které přišly během doby, kdy byl jejich provoz paralyzován. Snížení nákladů je určitě dobrá, a navíc nejrychlejší cesta. Požádali jsme o rozhovor na toto téma Jaroslava Štěpána ze společnosti Intrastateu.com.

Jaké jsou největší náklady za přepravu?

Největší položkou mezi náklady v logistice je bezpochyby právě samotná přeprava. Ať už dálková přeprava materiálu či zboží k odběrateli (zde berme v potaz i úhrady mýtného, palivo, servis

a další) či jen přesun v rámci vlastního závodu nebo areálu. Větším oříškem je však pro firmy cena za dopravu zboží ze zahraničí. Hovoří se až o 11 procentech z nákupní ceny zboží. Řešení? „Volte lokální přepravce. Zde se určitě vyplatí investovat čas do srovnání možností. Porovnejte nabízené ceny známých mezinárodních dopravních společností s menšími lokálními přepravci, ideálně s českým zastoupením v dané destinaci. Takto lze náklady za dopravu ze zahraničí stáhnout třeba i o třetinu, ” míní.     

A co náklady na nutnou administrativu?

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat, při obchodování s Maďarskem potom i EKAER. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly. A proto právě v této nutné administrativě lze snížit náklady klidně i o polovinu.   

Další velkou položkou jsou skladovací náklady, jak to vypadá tam?

Velký průtok peněz může způsobit i neefektivní skladování. Něž firmy začnou plánovat velké rekonstrukce, stavbu nových hal či se poohlíží po pronájmu skladovacích hal v logistických parcích, měly by nejprve provést audit stávajícího stavu skladování. To zahrnuje ověření, že firma efektivně využívá vlastních skladových prostor, že zvolila a využívá vhodný úložný systém a že ve skladu nezbývá zbytečně prázdný prostor. Nutné je jít opravdu do detailu, tedy zkontrolovat i to, zda je vhodně volen obalovaný materiál tak, aby se neplýtvalo s výplňovým materiálem. A paradoxně, zamyslet by se firmy měly i nad skladováním samotného obalového materiálu. Jednotková cena obalu neznamená, že ve výsledku je opravdu efektivní a spoří nám výdaje.

Jak může pomoci snížení nákladů logistické činnosti digitalizace?

Digitalizace by měla sloužit obecně ke zjednodušování procesů, tím k šetření času, a tedy i nákladů. Jako jednoduchý příklad si můžeme uvést třeba kurýra, který díky vhodné elektronické navigaci, tedy v podstatě digitalizované mapě, odbavuje klienty rychleji, a tedy toho za stejný časový úsek zvládne udělat daleko více. Podobný efekt má také digitalizace ve skladech. Do správně provedené digitalizace se vyplatí investovat.

Po jakých logistických službách je největší poptávka?

Zjednodušeně řečeno, největší poptávka je po službách, které směřují ke zrychlování. Na B2C trhu jsou zákazníci zvyklí minimálně ve velkých městech obdržet zboží nejpozději druhý den, ideálně už v tentýž den. Tlak na rychlost a efektivitu je pak cítit také na B2B trhu.

Nepovede snížení nákladů i ke snížení rychlosti doručování zboží?

Záleží na tom, kde ke snižování nákladů dochází. Například snížení nákladů na statistického hlášení Intrastat určitě na rychlost doručování vliv nemá. Naopak pokud se logistická firma rozhodne snížit počet kurýrů, pak logicky ke zpomalení docházet může. Snižování nákladů by vždy mělo probíhat s ohledem na efektivitu.

Novým trendem v automobilovém průmyslu jsou autonomní vozidla. Využívají se již i v logistice a mohly by snížit náklady logistických firem?

V současné době jezdí autonomní kamiony bez řidiče mezi Mnichovem a Norimberkem, kde jsou využity jako součást konvoje klasických kamionů, které jsou řízeny člověkem. V USA mezi městy Phoenix a Dallas od loňského roku autonomní kamiony jezdí taky. Autonomní kamiony zatím nejezdí zcela samy, řidiče však mají pouze z bezpečnostních důvodů pro případ potřeby. Výhoda autonomních vozidel je zejména v šetrném užívání paliva a vysoké bezpečnosti, kterou neohrožuje lidský faktor. K výraznému snižování nákladů ale v nejbližší budoucnosti jejich využívání, myslím, nepovede.

A co sdílená ekonomika?

Ano, sdílená ekonomika ke snižování nákladů vede. Oblíbené jsou zejména sdílené sklady, kde spolupracují třeba i konkurenční společnosti. Pokud se podmínky nastaví správně, může se jednat o velmi efektivní spolupráci. Také se v poslední době hodně zdůrazňuje sdílené doručování do center měst, jehož účelem je snížení počtu nákladních aut ve městech.

Jak se logistika při snížených nákladech může projevit na splnění přísných ekologických požadavků dneška?

Tyto dva aspekty mohou jít ruku v ruce. Jako příklad mohu uvést opakované použití obalového či výplňového materiálu, které je jak ekonomické, tak ekologické. Stejný efekt má pak také vhodné plánování tras. Při zvolení nejefektivnější trasy jsou šetřeny jak náklady na palivo, tak příroda.

Převzato z časopisu

Rozhovor